Ramišek a srnčí
Jak se Ramišek rozhodl emigrovat se srnčím :-D
To jsem se tak jednou dopoledne vydala s Arino
u a Ramiškem(po Duramus II) na vyjížďku do Klopotovic.Odpoledne měli dovést seno a tak sem se záhy vydala zpátky k domovu.Část cesty vedla kolem pole s kukuřicí,tak jsem vždycky nechala Arinku si urvat klas a spokojeně se kukuřicí cpát.Najednou děsný šrumec a Arina se se mnou řítila se stádem srnek,které vyběhlo z kukuřice.No co...Arinu jsem zastavila-ale Ramišek nějak mizel se stádem v dáli.Srnky se mu neustále vzdalovaly,ale on se je stále snažil dohnat a já nevěděla jestli mám letět za ním,nebo čekat.Pak jsem se rozhodla ho stíhat-ale to už Ramišek i stádo přeběhli hodně frekventovanou silnici(naštěstí se s níčím nepotkali) a mizeli po poli řepy pryč.Bohužel jsem v řepě ztratila stopy a tak jsem naprosto bezcílně bloudila a hledala aspoň nějaký náznak přítomnosti koníka.Stopy jsem našla až nedaleko Ivaně,kde jsem nakonec našla i úplně durch mokrého unaveného Ramiška,který byl štěstím bez sebe,že nás vidí.Cesta domů trvala neuvěřitelně dlouho,protože Ramišek chudák sotva pletl nohama a já doma dostala seřváno,protože seno dovezli o něco dřív než měli a už bylo sklizeno.... Teda ze sena jsem se ulila-ale za ty nervy mi to fakt nestálo..