Arinka v Moravě...
Arinka v Moravě
Jednoho krásného slunečního dne jsem se s Arinou vydala za kamarádkou Alčou(cowgirls1)do Kroměříže.Cesta pěkně ubíhala,Arinka si vyšlapovala naprosto spokojeně,než jsme došly do Kojetína,kde byla v podstatě jediná možnost ji napojit.
Věděla jsem že je tam vybetonovaný svod k vodě,protože jsme tak rok předtím koně napájeli.Dojela jsem až k němu,ale protože bylo po povodních a zdálo se mi to tam dost zabordelené,tak jsem z Ariny slezla,nechala jí pást a šla se podívat jak to tam vypadá.Zdálo se to být docela pevné-ale jen do té doby něž jsem se vzdálila asi 3 kroky od břehu...najednou jsem stála nad kolena v blátě.Nejsem si vědoma jestli jsem vykřikla,nebo při chytání rovnováhy nějak vykřikla,ale rozhodně něco přilákalo Arčinu pozornost a ona šla okouknout co že tam blázním.Bohužel jsem to zjistila až v okamžiku kdy už se pod ní urval břeh a kobyla zapadávala do bahna a já ležela pod ní.Horko těžko se mi podařilo zpod ní vylézt-naštěstí skoro nejančila,takže mě pod sebe nezadupala.Po několika pokusech ji z vody dostat a ona zapadala stále hlouběji jsem to vzdala a začala shánět pomoc.V té době už z Ariny byla vidět jen přední a zadní rozsocha a krk s hlavou.Po nějaké době jel okolo nějaký pán,který vysílačkou zavolal pomoc.Vzhledem k tomu že nahlásil že se tam topí holka s koněm,tak se přiřítila i sanitka a policajti.Chvilku po nich přijeli hasiči a začalo se řešit co teda s kobylou,která se mimochodem v pohodičce popásala na trávě z urvaného břehu a naprosto se tvářila že se nic neděje.Po několika marných pokusech ji přemluvit aby vylezla sama dostali geniální nápad že přivezou motorový člun a kobylu přetáhnou přes celou Moravu.Nějak něchtěli pochopit že ta kobyla je v tom bahně jak ve svěráku a jediný možný pohyb je nahoru.Po chvíli dohadování se rozhodli že zavolají jeřáb a kobylu vytáhnou.V daný okamžik mě docela pobavilo když se jeden z nich zeptal,jestli jej ta kobyla-až po sedací hrbol zapadlá v hustém těžkém bahně nekopne :-) Po nějaké době dojel jeřáb,Arině jsme hasičské hadice provlíkly pod břichem a asi na třetí pokus jsme ji slavnostně vytáhli.Arča se celou dobu než ji začali zvedat popásla,ale proti zvedání měla radikální námitky.Vypadalo to nevšedně když ta 500 kilová kobyla visela ve vzduchu a mrskala nožičkami :-)) Po důkladném opláchnutí nás obou hadicí jsem začala zjišťovat škody -kromě asi 2cm ranky na hlezně jí vůbec nic nebylo a dokonce tlak bláta odstranil její chronické nálevky.Posbírala jsem všechny promáčené a zablácené věci,nandala je na ni a pěšky chtěla pokračovat dál.Pak jsem si všimla že jeřáb kterým vytáhli Arinu se z toho bláta nemůže vyhraba,tak nakonec ještě volali nějakého soukromníka s takovým tím velkým traktorem,který ten jeřáb musel vytáhnout:-)) Ani jsem v tom zmatku všem těm hasičům,jeřábníkovi,traktoristovi a taky tomu člověku který je zavolal nestihla pořádně pořádně poděkovat,což mě teda dost štve.........Asi po kilometru cesty začala Arina už zase vymýšlet,poklusávat a tvářila se naprosto znechcuceně jak se vedle ní vleču,tak jsem na ni sedla a do Kroměříže jsme dojely asi s 2,5 hodinovým zpožděním.Alča se celou dobu všem spolužákům snažila vysvětlit že jsem úúúúúúplně normální...ale obávám se že po tom co jsem jim vylíčila situaci tomu asi moc nevěřili :-)) Druhý den se s Arinou jel normální jezdecký výcvik včetně skoků a třetí den jsem jela domů.Dostalo mě,když jsem přijela domů a naši už se o nehodě dozvěděli z novin....články stylu,,Nezkušená jezdkyně koně nešetrně kopla do slabin a ten ve stresu skočil do Moravy"popřípadě ,,klisna je sice těžce podchlazená,ale nehodu pravděpodobně přežije,jak uvedl přítomný veterinář"...v době kdy jsem Arinu nešetrně kopala do slabin jsem stála nad kolena v bahně a přítomný veterinář byl přítomný nevím kde-ale tam určitě ne.......