Na Kojetínskou  hubertku jsme tentokrát, světe div se , zvládli dojet včas a dokonce nezapomenout očkováky :-D Tentokrát s námi jela i Nikola s Timem , takže Grandíček měl celou cestu co řešit :-D 

Cestou jsme se stavovali zaplatit oves a dostali jsme velice poučné školení o tom, jak jsou westernová sedla nahov…uby a ti co v nich jezdí jsou úplně neschopní a blbí :-D  Miluji názory starých hospodářů co v tom sedle nikdy neseděli :-D

Koníků se sešlo cca 30. Cesta vedla hodně lesem a loukama v lesích, kde byla nachystána spousta překážek.Plná dojmů z těch pár skoků v Lobodicích jsem zneužila Romana s Nan jako vodiče a snažila se skákat.Grandík byl naštěstí velkorysý a za Nanetkou ochotně skákal skoro vše, co mu přišlo pod nohy a já se jen vezla. :-D Byl úplně skvělej.

Potom Nanetka začala kulhat, asi si při některém skoku nějak špatně došlápla, tak z ní Roman slezl a na ruce ji vedl na místo přestávky. Opět  jsem zhodnotila, že jeden mobil na dva lidi je málo a asi budu muset Romana systematicky nutit, aby si ten svůj brával taky.

Naštěstí mi byla Simča Sviteková  výborným vodičem na další skoky a já fakt skákala skoro všechno J Já byla ták šťastná. Během přestávky se nám veterinářka podívala na Nanetku a zhodnotila že má zánět v hleznu.Takže se po svačince sebrali a šli pěšky domů.

My jsme se zatím přesunuli na místo lišky a pomalu se řadili na start.U lišky jsme sice byli první, ale byla moc vysoko, nedosáhla jsem. A tak ji nakonec vyhrál Jenda Krčmář, Dostih pánů vyhrál Tom Kromka a Amazonky  Nikča s Timem a já s Grandíčkem,  po nepěkném pádu Simči, kdy jí koník v plném trysku zapíchl na místě doslova nosem před cílem, byla druhá. Alča s Indulkou byla třetí. S hrůzou jsme se otáčely po Simči, ale naštěstí to odskákala jen helma…

Po slavnostním ukončení jsme se vydali na kafe ke Gardavským a pak domů.Mezitím mi volal Roman, že došli domů a že Nan má tu nožku nateklou.Tak jsem jela domů trochu s obavami, ale nakonec to nebylo nic tragického .