Eighty Victorie´s
Tak jsme se konečně dočkali a Nanetce se 17.8. 2010 narodil krásný rezavý (pro změnu opět) hřebeček.
V podstatě nikdo nevěřil, že je opravdu březí, protože jako tradičně neměla žádné bříško,ale cítili jsme, jak hříbátko kope, bříško jí skákalo ze strany na stranu :D
Už ráno když jsem odjížděla do práce, ta jsem si říkala, že už by mohla..že vypadá na porod..Ale bylo mi jasné, že se rozhodně z práce stihnu vrátit :-) Pak mě mírně rozhodilo, když mi asi v 10 volala Brumlička, že teda jako nechce plašit, ale že to asi fakt bude dnes ....Tak jsem volala Romanovi, že než pojede do práce, a´t se tam staví. Nakonec když šéf viděl jak jsem ,,nanervy", tak mě pustil dřív. Hned po příjezdu mi bylo jasné, že DNES. Roman volal okamžitě do práce a donutil šéfa mu překopat služby, aby tu mohl zůstat.Nepodařilo se to úplně, takže na chvilku do práce musel, kde ho po cestě vystřídal kolega, aby se mohl vrátit.Ale šéf si vymínil, že se za to bude hříbě jmenovat po něm...no a protože je Viktor, tak jsme k Eightymu přifařili ten zbytek :-D
Jak na potvoru jsem zrovna na ten den měla domluvenou návštěvu kamaráda nekoňáka, takže místo plánovaného popíjení a kytárkování jsme hlídali kobylu...Ale je fakt, že to nesl statečně :-D Koneckonců, kdy se tak komu podaří se nachomýtnout se k hřebení, že jo?
Nanetka jako tradičně dělala ty svoje ofuky, že jako rodit néé...ale uhlídali jsme. Kochali jsme se tím, jak se Nan o hříbátko stará, jak mu pomáhá na nožky a k vemínku.
Grandík zvědavě nakukoval z vedlejšího boxu a dokonce ho Nan nechala si Ejtýska očichat.Byl to krásný pohled na ,,rodinku,, To se hned tak často nevidí, aby se u koní otec setkal se synem.
Roman mě potřebu Nanetku a Ejtýska ňuňat, ale Nanetka to viděla jinak a zkusila mu ukousnout hlavu...:D No přežil...:D
Hned ráno jsme je vyvedli do ohrady a malý průzkumníček šel hned obhlídnout terén. Ale když ono to bylo tááák únavné , takže víc spinkal než chodil :)
Vcelku dlouho jsem přemýšlela, jak brzo je pustit všechny dohromady..zatím se okoukávali jen přes ohradu, ale vyřešili si to sami. Jednoho dne jsme se vrátili z práce, a byli k sobě probouraní a spokojeně se pásli :)