Další pokus o zapřažení Grandíčka
Po nekonečných polemikách o tom,zda ano či ne,jsem nakonec zhodnotila,že je načase,aby Grandíček začal tahat.
Po nepochybně vyčerpávající vyjížďce s Kerol a Romanem(dokonce se striptýzovou vložkou :-D ) jsme jej nechali maličko odpočinou a začali jsme na něj pracně navlíkat ty záhadně vypadající popruhy a přezky a vůbec samé divné a značně podezřelé věci :-o Postupně jsem zjistila,že poprsák opravdu nepatří na záď a popruh co patří za záď se opravdu nedá použít jako poprsák:-D
Po velmi širokém spektru emocí jsem to na něj nějak nastrašila a tiše doufám,že tohle neuvídí nikdo z mistrů,protože bych snad i mohla přijít o výuční list:-D
Vzhledem k tomu,že chození na opratích jsme už kdysi dávno(ehm..asi před rokem) trénovali,tak jsem nepředpokládala,že by tropil nějaké nepřístojnosti a on opravdu až na pár drobných kravinek šlapkal jak hodinky.Teda jen do té doby,než Kerol chytla pitomý nápad a začala za sebou tahat kládu.Ten zvuk Grandíčka lehce nadzvedl..no asi jako když 5q živé váhy lítá vzduchem a chvíli jsme řešili kdo koho a kam vlastně táhne.Nicméně jeho pohodlnost se rychle projevila a zhodnotil ,že přece nebude dělat tolik energicky náročných věcí najednou,takže se omezil pouze na stříhání ušima a vyvalování očiček asi tak půl metru před hlavu :-D Po chvíli zhodnotil,že nemá cenu se vzrušovat a prostě šel...a šel....
Pak jsme přikročili ke kroku druhému a osvobodili Kerol od tahání klády a zapřáhli ji za něj.Naprosto bez zaváhání vykročil a táááhl...skoro ke všem čertům..:-D Po chvíli krokování jsme zkusili naklusat a super..byl vstřícný a ochotný..jen já jsem měla pocit,že si v tom příšerném terénu polámu nohy a totálně vykvedlám kotníky.
No a pak jsme se vydali ven..Byl naprosto v pohodě a skvělýýý..jen teda kdyby to nááhodou někdo netušil-tak traktory žerou koně..a kdyby ne všechny,tak určitě rezavé a kdyby ne všechny rezavé,tak 100% Grandíčky..:-DNo a kdyby ne úplně všechny Grandíčky ,tak tohodle určitě:-D
Nicméně i tuhle záludnost jsme překonali a cestou domů přibrali ještě jeden kůl..myslím,že o tom ani nevěděl.Tak jsme zákeřně zneužili levnou pracovní sílu a odtáhli ještě tři,co se tam tak nějak zbytečně povalovaly.
Drobný zádrhel nastal,když rozejítí s tímto závažím nebylo tak jednoduché.Po jemné pobídce bičem poskočil dopředu a ve vedlejší ohradě se splašili sousedovy koně,kteří celou dobu s naprosto zděšeným výrazem koukali,co že se to u nás děje...No a Grandíček se splašil jich..takže vystartoval cvalem kupředu a já brzdila i očima:-DNicméně se záhy zastavil a v klidu jsme dotáhli dřevo na hromadu.Mám z něj úplně moc radost..potěšil mě:-)
Když se zadaří,tak snad ještě v dubnu zkusíme tu sulku...