Jak jsem šla stájemi..
Na podzim v roce 1996 jsem se s Francovjákama domluvila že si od nich půjčím mého prvního koníčka Iriska na zimu domů.Ustájení bylo domluvené u Snaka,kde měl dělat společnost Grotýskovi.Jenže z toho na poslední chvíli už ani nevím proč sešlo a já jej najednou neměla kam dát.Vzhledem k tomu že jsem byla natěšená a pak moc zklamaná se mě mému bývalému příteli Peťovi zželelo a přemluvil rodiče že mi jej dovolili ustájit u nich na zahrádce.Domeček měl z bývalého vagonu a výběh udělaný na jejich krásném pěstěném anglickém trávníku :-)) No asi chudáci netušili co je čeká....z anglického trávníku oraniště,z udržovaných ovocných stromečků okousané bonsaje....celý klidně probíhající život se ze dne na den změnil v totální blázinec a naprosto šílené skákání kolem huculáka :-) Ještě že byl Irísek miloučké zlatíčko....s tatínkem popíjel pivečko,mamince přežvýkával prádlo na šňůře,cenzuroval kapsy a naprosto nekompromisně si vynucoval drbkání :-)) Na jaře jsem jej musela vrátit zpátky do huculclubu a místo něj si dovedla kobylku Arinu s hříbátkem.No a od toho začaly problémy.Arina byla ušklebená můra,které se všichni báli-přitom ona byla docela hodná-a tak mi bylo opatrně naznačováno že by asi bylo lepší,kdybych ji od tama odstěhovala.Takže na podzim po odstavení Ramiška jsem odjela na distančky do Francovky a zpátky se vracela už do nové stáje v Hrubčicích.
Do Hrubčic jsem se s Arinou stěhovala na podzim 1997 z Prostějova.Chvíli tam byla sama,ale časem si sestřenka Lucka koupila jejího syna Arkáduse,takže už jsme chodili ven i s Ramiškem na ruce a pod...Ustájení tam bylo super,ale nějak nebylo kam jezdit.Všude jen pole,rovinka že člověk viděl až na opačný konec okresu a nikde nic zajímavého.Ještě že nedaleko byla stáj v Klopotovicích,kam jsem jezdila moc ráda a kde se pořád něco dělo.Po tom co jsem Arinku prodala a koupila jsem Luttara,jsem docela ráda využila možnosti odejít do Kostelce,kde přece jen byl terén rozmanitější a také pro mě lepší a výhodnější spojení na dojíždění.Navíc jsem taky měla docela obavy jak by spolu Luttar s Ramiškem vycházeli-oba dvouletí hřebci,jeden z pastvin,druhý pořádně cizí koně neviděl a navíc v maličkém výběhu kde kdyby došlo k konfliktu není kam utéct.Tak jsem v únoru 1999 odstěhovala.Na dobu v Hrubčicích vzpomínám docela ráda.....bylo mi tam dobře....ale prostě pro koně byl Kostelec vhodnější....
Do Kostelce jsem se stěhovala v únoru 1999 po prodeji Ariny ze stáje v Hrubčicích.Byly to bývalé družstevní stáje v docela šíleném stavu a u nich neudržovaný,neoplocený výběh a docela slušná jízdárna.V té době tam byli koně Gumbel,Dina,Filip,Lyrika,Karma a chvíli po Luttarovi přišel i plnokrevný Čalan.Průběžně se tam koně měnili,Dina umřela,Karma a Filip se prodali,místo nich přišli WattergateKasala, Grot,SpaceSkal,,Amanda,Péťa,Apolo,Lukas,Kokiš,Erat Skal,Zipp,Neff a Nancy.Časem se podařilo pastvinu vyčistit,natáhnout ohradník,postavit kruhovku a koně se pouštěli celodenně ven.okolí bylo super na vyjížďky-na jednu stranu pole a pole,samá rovinka a taky říčka Romže na brodění,na druhou stranu kopec Kosíř.Bohužel taky na obě strany byla silnice i koleje,takže se nedoporučovalo padat :-)Vztahy v této stáji byly děsné a šílené-naschvály,drby a podrazy byly na denním pořádku.Ale přesto všechno jsme si my,kteří jsme si měli co říct,docela užívali různé úlety.Přepadení vlaku,společné vyjížďky,hubertky,výlety,závody....prostě paráda.Ale všechno má jednou svůj konec.Stáje odkoupil nový majitel a rozhodl se je zrušit a místo nich postavit fabriku na palety.Většina z nás z Kostelce odešla a těch pár co zůstali se museli odstěhovat do bývalého teletníku .Já Luttara prodala a vysokobřezí Nancy jsem stěhovala ke kamarádce Jitce( Atrapka)a její plnokrevné kobylce Neff, do jejího nového domečku ve Tvorovicích.......